Za volností Severu

19.03.2009 00:00

Když jsme s kolegou Alešem v srpnu 1996 vystoupili na nejvyšší vrchol malé horské skupiny Sylarna - Storsylen (1762 m) v oblasti Jämtland ve středním Švédsku překvapilo nás, že jsme ve vrcholové knize nenalezli zápis českých turistů, i když jsme v silném větru opatrně obraceli stránky zpět až do roku 1994, kdy tam kniha byla umístěna.

Protože se jedná o oblast pro turisty přímo vzorně zpřístupněnou,ležící jižně od evropské silnice E14 vedoucí ze švédského Östersundu přes významné lyžařské středisko Äre do norského Trondheimu, chci ji představit zejména těm turistům,kteří se třeba pro nedostatek času nemohou vydat ještě dále na sever.

V této oblasti se odchodem od uvedené silnice po krátkém výstupu ihned ocitnete v prostředí tundry, se stády sobů a po jednodenním pochodu ve vysokohorském prostředí s ledovcem, který je společně s nedalekým ledovcem hory Helags nejjižnějším ledovcem Švédska.

Na trase k uvedené silnici E 14 doporučuji nevynechat město Mora u jezera Siljan,kde se lze mimo mnoho jiného podívat i na cesty po kterých v zimě vedou stopy lyžařského Vassova běhu. Při cestě dále na sever není třeba projíždět správní středisko Jämtlandu -Östersund ležící takřka přesně v polovině Švédska mezi jeho nejjižnějším a nejsevernějším cípem.Lze je objet po vedlejší silnici č.321 po západní straně 70 km dlouhého jezera Storsjön při takřka stálém výhledu z výšky na jezero, na uvedené město i další malebně rozmístěná lidská sídla.

Po průjezdu středisky sjezdového lyžování Duved a Äre za obcí Enafors a osadou Enkroken odbočíme na velké zpevněné parkoviště v lese, které je východiskem k tůrám zejména na jih do oblasti hor Blahammaren a Sylarna.Tam jsme odstavili naše auto.

Po visutém mostě přecházíme řeku Enan , stoupáme nejdříve řídkými břízkami a zanedlouho na začátku skalnatého terénu stavíme stan nedaleko od prameniště potoka. Komáři příliš neobtěžovali a prožili jsme příjemný večer i noc ve výšce ca 900 m pod horou Gräslidfjället (1075 m). Ráno pokračujeme ve výstupu kolem vzorně udržované volně přístupné chatky s možností nocování (na mapě jsou tyto chatky uvedeny jako ochrana před větrem) k nejstarší chatě v oblasti se jménem Blahammarskaftet.Je udržována v původním stavu a její služby vycházejí turistům všestranně vstříc. Stojí pod nedalekým vrcholkem Blahamaarenkläppen (1.163 m). Před chatou je vývod pitné vody pro kolemjdoucí, pro návštěvníky pak hadice spojená s kartáčem na omytí bot, od odpoledne po celou noc bliká maják na kamenném podstavci, není-li mlha nebo nízká oblačnost je signál od chaty viditelný ze vzdálenosti 20 km.

V pohodlném denním pochodu s tábornickým vybavením lze odtud dojít k tzv. horské stanici Sylarna ve stejnojmenné horské skupině. Trasa s dalekými rozhledy po výborně značené cestě (tyčové značení) vede po otevřených pláních, střídavě s porostem nízkých břízek, vřesu, borůvčí, travin, po menších rašelinných plochách s množstvím tůní i kamenitými úseky. V mokrých úsecích vede trasa většinou po dobře upevněných prknech a můstcích. I na této trase stojí na křižovatce cest ochranná chatka ve výborném stavu.

Chatový komplex Sylarna tvoří několik nově postavených dřevěných přízemních chat, jistě účelných, ale působící spíše městsky. Do hlavní budovy s možností stravování s prodejem potravin a cestovních potřeb lze vstupovat pouze v domácí obuvi nebo v ponožkách. Před chatou pod stříškou tak stojí několik desítek párů bot, kartáč na mytí bot je odstraněn, pitná voda venku neteče a i do nízkých plastových lahví jí lze uvnitř natočit jen velmi obtížně. Na nejvyšší vrchol Storsylen není cesta od chaty dobře vyznačena ,je tam možno najmout vůdce, což pro zkušeného turistu není nutné.

Zvolili jsme cestu od chaty po mostě přes říčku Sylälven západním směrem vzhůru do širokého nepojmenovaného výrazného sedla, přes které lze s větším převýšením, ale po kratší

trase dojít na chatu Nedale na západní straně masivu Sylarna,na norském území. Vede k ní dobře značená cesta obcházející hory po jižní straně.

Na vhodném místě pod uvedeným sedlem jsme postavili na protějším svahu od ledovce stan, prožili nádherný večer, ale neklidnou noc s velmi silnými nárazy větru, které na nás několikrát sklopily stan. Slunné ráno s mírným větrem, v blízkosti velkého stáda polodivokých sobů nám vše vynahradilo. Opustili jsme sporé červené značky a mužíky vedoucí vlevo k hlavnímu vrcholu, ale ztrácejíce se ve sněhovém svahu. Vystoupili jsme raději na hlavní, široký skalní hřeben poblíže sedla a po něm nejdříve na vrchol Lyllsylen (1704 m),dále pak opatrně strmě dolů po úzkém hřebenu s volnými kameny, poté po úzkém skalnatém hřebenu již s mírným klesáním a na straně k ledovci padající na něj kolmými stěnami až do blízkosti dalšího sedla,kde se hřeben napravo poněkud rozšiřuje,až končí ve štěrbině vedoucí na pevné skalní žebro, po němž se leze na nejvyšší vrchol horské skupiny – Storsylen (1762 m). Popsaná trasa na vrchol vede přímo po švédsko - norské hranici.

Několik rad na cestu.

Na popsanou trasu s návratem k autu doporučujeme za normálních podmínek počítat 2,5 až 3 dny. Délka uvedené trasy je 65 km a může být snadno všemi směry v pěkném, lehkém terénu prodloužena. Obtížnost výstupu na Storsylen lze poněkud přirovnat k výstupu na Ostrý Roháč a k přechodu roháčských Tří Kop. Pro nás byl nezvyklý stálý, mírný, chladný vítr vanoucí i za slunečného počasí po celý den. Oblast je poměrně hojně navštěvována švédskými a norskými turisty, kteří někdy táboří i v okolí cest, někdy mají sebou i psy. S ohledem na tyto skutečnosti a na běžný výskyt sobů, doporučujme pitnou vodu brát pouze na chatách a z čerstvě proudících toků a ne blízko cesty. Pozor na místy uvolněné kameny. Při táboření na náhorní plošině – tundře – bylo v polovině srpna trošku trápení s komáry, ale dobře snesitelné. Bez komárů bylo pouze tábořiště poblíž ledovce, ale zřejmě hlavně pro silný vítr. Typické pro popisovanou oblast jsou stálé, široké, daleké rozhledy, na které se nezapomíná.

  • Trasa vyžaduje pouze solidní, běžné, funkční turistické vybavení, dobrou mapu a busolu.
  • Vhodná je pochopitelně výstroj odolná proti dešti a větru. Stan musí mít uprostřed svých bočních ploch možnost dobrého ukotvení, aby dobře odolával nárazům větru. 
  • Popisovaná trasa je na mapě 1:100 000 STORA FJÄLLKARTAN del/1 (STORLIEN-DUVED-ÄRE-SYLARNA-HELAGS-BYDALEN).
  • Mapy všech severských států lze objednat u NORDIS -Postfach 100343D 40767 Monheim -BRD