Vernéřovice v průběhu 650 let (1351-2001)

01.01.2009 00:00

Předpokládané založení obce spadá zřejmě do poslední třetiny 13. století, snad pod patronací pánů z Adršpachu. Nejstarší historie obce je zatím zahalena tajemstvím, dostupné prameny nám podávají pouze útržkovitý obrázek. Romantická pověst praví, že kolonisté přišli pod vedením jistého Wernera z Fríska, kde prohráli bitvu s císařem Friedrichem, a byly jím vystěhováni na východ. Tato pověst se traduje v písemném i ústním podání.

 

1351

První písemná zmínka o obci Vernéřovice (Wernhirsdorf) v Kladské městské knize.

 

1355 - 1434

Prameny zmiňují různé světské majitele obce: Martin ze Schweinkinveldu (1351), Ješek Horwicz (1355), Günter z Lažan (1375), Kunzlin z Lažan (1377), Migsche a Haubold von John (1434).

 

1371

Vernéřovice zmiňovány jako ves s kostelem, který stál neznámo kde.

 

1412

Podle Broumovské městské knihy daroval měšťan Thomas Fleischer kostelu ve Vernéřovicích 2 kopy grošů.

 

1434

Vernéřovice zakoupeny pro Broumovské panství Benediktínů opatem Hermannem od svých bratrů Migsche a Haubolda, spolu se vsí Vižňovem a poplužním dvorem v Meziměstí.

 

1460 - 1570

Obec několikrát klášterem zastavena: Mikuláši Hoškovi ze Žampachu (1460) a Johanovi ze Schwandorfu (1484), od jejich následníka Thiema vykoupil obec zpět opat Clemens (1499). V letech 1556-1570 byla obec zastavena Joachimu z Manschwitz a vykoupena spolu s Vižňovem opatem Martinem II. za 5.000 kop grošů.

 

1540

Opat Matthias nechal na nynějším místě vystavět nový dřevěný kostel zasvěcený svatému Michaelu archandělu.

 

1553

Byl pořízen malý zvon (1) pro farní kostel. -Šolc (rychtář) Blasius Meissner I. obdržel rozsáhlá práva: lovu zajíců, vařit pivo, vlastnit 2 rybníky, 2 mlýny a 4 „zahradnictví“ (domkářské usedlosti s chovem mléčného dobytka a s povolením pro provozování řemesel: 1 pekař,1 švec, 1 kovář, 1 krejčí).

 

1560

Byl pořízen střední zvon (2) pro farní kostel, vážil 60 kg. Zřejmě již tehdy existovala vedle kostela dřevěná zvonice.

 

1557

Velká povodeň.

 

1560

Velká povodeň.

 

1579

Šolc (rychtář) Blasius Meissner II. umírá 21. prosince ve věku 41 let (jeho náhrobek je zazděn v kostele, jde o nejstarší zachovalou památku obce).

 

1581

Ve středu 4. ledna před svátkem Tří králů byl odkoupen od trutnovských radních prostřednictvím kostelních dobrodinců Hanse Himpelna a Balzera Merganse oltář svatého Laurenze. Byl převezen do Vernéřovic Simonem Hüttlem. Tento gotický oltář pocházel z roku 1397 a byl pořízen v Trutnově Kateřinou vdovou po měšťanu Albertu Gottfriedu.

 

1582

První zmínka o místní škole s učitelem Martinem Rotterem.

 

1587

Osamostatnění vernéřovické farnosti (dříve jako filiální Ruprechtic).

 

1597

Velká povodeň.

 

1600

Byl pořízen velký zvon (3) pro farní kostel. Na jeho pořízení přispěli obyvatelé Vernéřovic, Březové a Bohdašína, vypsaní na plášti zvonu. Zvon je vysoký 0,8 m, spodní průměr činí 1,05 m a horní průměr 0,5 m (je zachován dodnes).

 

1602

Podle urbáře hospodaří v obci 29 sedláků, šolcem (rychtářem) je Matz Meissner.

 

1610

Velký zvon farního kostela (3) byl slavnostně vysvěcen opatem Wolfgangem Selenderem.

 

1618 - 1648

Třicetiletá válka, kvartýry, plundrování, hlad, bída, pokles počtu obyvatel.

 

1620

Po vyhnání opata Wolfganga Selendera z Broumova v roce 1619 byla obec prodána broumovským měšťanům.

 

1621

Opat Beno převzal zpět celý klášterní majetek včetně Vernéřovic.

 

1631

Podle urbáře hospodaří v obci 29 sedláků.

 

1634

Mor si vybral mnoho obětí.

 

1643

Na jaře 6. května se do obce nakvartýrovalo 52 vojáku z Cherlemontišského regimentu: hejtman s 12 muži se ubytoval u šolce (rychtáře) Matthese Meissnera i s 13 koňmi, poručík se 2 muži a 3 koňmi u Georga Drechsera, praporčík s 2 koňmi u Hanse Wintera, po 3 mužích u Melchera Scholze, Hanse Lepelta, Mertena Schreibera, po 2 mužích u Tobiase Scholze, Mertena Franze, Georga Sagnera, Georga Püschla, Mertena Wintera, Georga Scholze, Mertena Müllera, Michela Scholze, Caspara Weissera, a Adama Weisera, dohromady musela obec vojsku poskytnout 156 liber (cca 78 kg) masa, 208 liber (cca 104 kg) chleba, 416 kvart (291 l) piva a 2 měřice (140 l) ovsa.

 

1644

Opat Johan Beno kupuje šolcovnu (rychtu) od pozůstalých dětí Matthese Meissnera a prodává ji Georgovi Schrollovi.

 

1646

Časté průchody vojska opět ochuzují obyvatele.

 

1651

Vyhořela šolcovna (rychta).

 

1660

Šolcovnu (rychtu) kupuje Georg Günzel, má právo vybírat clo na hranicích.

 

1671

Opět vyhořela šolcovna (rychta).

 

1676

Podle urbáře Broumovského panství hospodaří v obci 27 sedláků a 25 domkářů. Obec je zachycena na obrazové příloze urbáře, jde o její nejstarší vyobrazení.

 

1680

Poddanské povstání na Broumovsku, šolc (rychtář) Hans Günzel byl vězněn, obec odevzdala klášteru jednu mušketu. Povstalci byl předložen mimo jiné požadavek, aby na velký zvon bylo zvoněno chudým zdarma, jelikož byl pořízen z prostředků obce. - V tomto roce rovněž řádil mor.

 

1683

Rozšíření kostela opatem Thomasem.

 

1691

Obec má 523 obyvatel.

 

1703

Obcí prošli dva slezské regimenty, velký strach a obavy obyvatel (válka o španělské dědictví 1700-1714).

 

1705

Z 8.- 9. května přenocoval v obci poručík se svým mužstvem patřící k Herbersteinerovu regimentu.

 

1707

V obci přenocoval poručík se 171 muži.

 

1711

V březnu si 110 mužů z „Vendišského“ regimentu udělalo v obci zastávku, ta musela poskytnout 22 koní pro přípřež. - 30. dubna a 1. května další průchody vojska.

 

1716

Vystavěna dřevěná škola.

 

1718 - 1720

Vystavěn dodnes stojící zděný kostel svatého Michaela archanděla opatem Otmarem Zinkem, stavitelem byl nejspíše Christoph Dientzenhofer. - V těchto letech bylo rovněž vytvořeno spojené polesí Vernéřovic, Bohdašína a Jetřichova s jedním lesníkem - Obec má 1.045 obyvatel.

 

1734

Velká povodeň 21. června.

 

1736

Velká povodeň 23. května.

 

1745

v září se do obce se nakvartýrovalo rakouské vojsko, kterému veleli generálové Andree a Trenck, počínali si jako nepřátelé (války o Slezsko).

 

1755

Velký nečas, bouře, a povodně 11. června a 4.července, byly napáchány velké škody na úrodě.

 

1757

Průchod a kvartýr pruského regimentu pod velením komandanta de la Montte Fougue. - V září měli Rakušané v obci své centrum pro celé Broumovsko (sedmiletá válka 1756-1763).

 

1758

V lednu vybudovalo nad obcí rakouské vojsko několik opevnění (na strategickém přechodu Pasa v Broumovských stěnách a v Bohdašínském sedle), na které 21. března zaútočily pruské oddíly. Prusové použili zavržení hodnou metodu. Civilní obyvatele obce použili jako živý štít pro pruské oddíly a k rozebírání záseků.
Pruský generál Zeithen se ubytoval na faře 6. srpna.
Pruský Král Friederich II. pobýval na faře ve dnech 7. až 9. srpna, mužstvo kvartýrovalo v obci a okolí.
Škody způsobené v tomto roce nepřítelem v obci byly vyčísleny na 30.475 zlatých.

 

1762 - 1763

V létě 27. června obsazuje pruské vojsko obec a okolí, později jsou zahnáni rakouskou armádou generála Dauna.
10. února je konečně uzavřen mír mezi Pruskem a Rakouskem v Hubertsburgu.

 

1770 - 1772

Velké hladomory.

 

1775

Selské povstání na Broumovsku. Místní sedláci se bouřili proti robotním povinnostem. Nejhůře dopadl vernéřovický šolc (rychtář). Zato, že donesl do klášterní kanceláře v Broumově zprávu o povstání sedláků, mu tito rozbili hospodářské nářadí. Výsledkem povstání bylo nepatrné snížení robotních povinností.

 

1779

Pruské vojsko obsazuje obec a okolí (13. května), rakouské vojsko s děly opět obsazuje Pasa a Bohdašínské sedlo, 16. května pruské vojsko odtáhlo.

 

1797

V obci pracuje 93 tkalcovských mistrů, 15 tovaryšů, 19 učňů a 103 pomocníků, jejich obrat činí 18.360 zlatých.

 

1799

Obec postihlo 11. prosince v 16 hodin zemětřesení trvající 5 minut.
Ke konci 18. století byla založena obecní kapela.

 

1800 - 1812

Napoleonské války postihly obec „jen“ válečnou daní a dodávkami potravin.

 

1814

V obci jsou kromě zemědělských, tkalcovských a hostinských hospodářství registrovány tyto živnosti: krejčí 2x, švec 1x, kolář 1x, kovář 1x, truhlář 1x, mlynář 1x.

 

1815

Vystavěna zděná škola.

 

1848

Byl stanoven úřední název obce „Deutsch Wernersdor“.
Byla zrušena příslušnost obce ke klášterní vrchnostenské kanceláři, obec je řízena vlastní samosprávou, spadající pod pravomoc Okresního úřadu v Broumově.
V následujících letech byl v obci zřízen Spolek válečných veteránů.

 

1866

V sobotu 21. června do obce nečekaně vpadl pruský vojenský předvoj. Místní obyvatelé právě slavili svátost božího těla.
Sváteční procesí bylo zastaveno u 2 oltáře (morový sloup), protože se jeho účastníci rozprchli.
Syn sedláka Augustin Hartmann (č.p. 84) musel sloužit pruskému vojsku jako povozník s potahem.
V průběhu války se pruští vojáci procházející a tábořící v obci nechovali dobře, jen zázrakem nic nechytlo od velkých táborových ohňů, které vojáci pálili vedle stavení s doškovými střechami.
Na italské frontě bojovali v rakouské armádě Josef Riedl ml. (č.p. 59), který byl zraněn do nohy a Anton Sagner (č.p. 96/97), později (č.p. 136) znám jako Gittla-Sono.
Na severní frontě bojoval v rakouské armádě Cölestin Seidel (č.p.89), později kovář v Jetřichově.

 

1875

Položen základní kámen nové školy.

 

1879

Založen dobrovolný hasičský sbor.

 

1880

Vysušen „Šolcův“ rybník.

 

1892

Základní kámen poutního kostelíku „U studánky“ byl položen 13. září.

 

1895

Byl založen spolek místních katolíků.

 

1896

I. parcelace „Šolcových“ pozemků.

 

1898

II. parcelace „Šolcových“ pozemků.
Pořízení tří zvonů pro poutní kostelík „U studánky“.

 

1899

Vysvěcení a zavěšení tří zvonů v poutním kostelíku „U studánky“ 11. června.

 

1902

Obec má 1.346 obyvatel, dosud nejvyšší počet.
Byl založen pěvecký a společenský spolek (Der Gesang - und- Geselligkeitsverein „Eiche“).

 

1904

Prodej šolcovny rodině Streubelově, která zde zřídila hostinec. Zasedalo zde Obecní zastupitelstvo, scházely se zde také některé místní spolky a sídlo zde měla později i Raiffeisenka..

 

1911

Rozšířen hřbitov do dnešní velkosti.

 

1912

V obci je zaveden elektrický proud.

 

1914

Byl založen dělnický tělocvičný a sportovní spolek „Der Arbeiter-Tur- und Sportverein“.

 

1914 - 1918

I. světová válka, povoláno 118 mužů, z nich 40 padlo, ti měli v kostele pamětní desku.
Po II. světové válce byla odstraněna.

 

1914

V prosinci byly do Meziměstí přistaveny vagóny pro přesídlení vernéřovických obyvatel do Bavor (ruský průlom v Karpatech).

 

1916

Rekvizice šesti zvonů, od Sv. Michalela (1,2,4,5) od Studánky (1,2).

 

1917

Těžkosti v zásobování se měsíc od měsíce prohlubovali a strádání narůstalo.

 

1918

Na podzim obsazuje obec a okolí československá armáda, správu přebírají orgány Československé republiky.
Zrušen spolek místních válečných veteránů.
Na přelomu roku 1918/19 postihla obce epidemie.

 

1919

Založena místní Raiffeisenkasse (spořitelní a záložní spolek).

 

1922

Na podzim byl založen tělocvičně kulturní spolek (Der Deutsche Turnverein „Jahn“).

 

1923

Byl založen pěvecký a ochotnický spolek (Die Sing- und - Spielgemeinschaft „Frohsinn“).

 

1924

Postavena požární zbrojnice (stojí dodnes).
Pořízení a vysvěcení dvou nových zvonů do farního kostela (5,6).

 

1930

Popis památek obce je součástí „Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském“, sepsaným Antonínem Cechnerem.

 

1935

V posledních volbách do předválečného Československého parlamentu bylo hlasy místních obyvatel rozděleny takto:
   Sudetendeutsche Partei 352 hlasů (47%),
   Bund der Landwirte 77 hlasů (10%),
   Deutsche Christliche Volkspartei 80 hlasů (11%),
   Deutsche Sozialdemokratische Partei 137 hlasů (18%),
   Komunistická strana 98 hlasů (13%),
   jiné strany 8 hlasů (1%).

 

1938

Obec má 930 obyvatel.
V obci hospodaří 35 větších zemědělských hospodářství a 59 menších zemědělských hospodářství takzvaných zahradníků a domkářů.
V obci jsou provozovány tyto živnosti: pekař 4x, kameník 2x, bednář 2x, pokrývač a klempíř 1x, klempíř 1x, elektro a radio obchod 1x, obchod s jízdními koly 1x, prodej lahvového piva 4x, řezník 4x, pohostinství 7x, obchod smíšeným zbožím 8x, obchod se svíčkami, hračkami a zbožím pro svaté poutě 2x, porodní asistentka 1x, povozník 1x, malíř 1x, mandl 1x, mlynář 1x, holič 3x, těžba písku 2x, zámečník 1x, kovář 2x, krejčí 4x, obchod se střižním zbožím 3x, textilní prodejna 1x, švec 6x, prodej tabáku 3x, truhlář 4x, obchod dobytkem 2x, kolář 1x, stavebniny 1x, sedlář 1x, kadeřnictví 1x, šička 6x, šička bílého textilu 2x, šička prošívaných dek 1x, domácí tkalcovna 2x, výrobce košťat 1x, výroba střešních tašek 1x.
V obci a okolí stojí více jak 22 drobných terénních památek (boží muka, sochy , kamenné kříže, železné kříže, dřevěné kříže, dřevěné obrázky).
Volby do Obecního zastupitelstva přinesly tyto výsledky: Komunistická strana 2 mandáty (11%), Deutsche Sozialdemokratische Partei 4 mandáty (22%), Sudetendeutsche Partei 12 madátů (67%).
21. května částečná mobilizace, v okolí se obsazují vojenská opevnění (bunkry u Bohdašínského sedla), obcí často prochází československé vojsko.
Září / říjen průchody československých vojenských oddílů, včetně těžké techniky, úplná mobilizace, mnoho místních mužů uteklo do Slezska před službou ve vojsku.
Došlo k zabavení koní pro vojsko.
V obci je velký strach, šíří se zprávy, mrtvých a zraněných při šarvátkách, jak mezi regulérní ostrahou hranic a německými provokatéry, tak mezi německými provokatéry a Němci kteří nesouhlasí s Hitlerem.
Děti v těchto dnech spí oblečené a v botách, rodiny jsou připraveny na útěk před válkou.
29. září opouští československé vojsko obec.
2. října se československé vojsko vrací, aby dohlédlo na odchod českých úřadů.
9. října přichází do obce německé vojsko. Místní kapela k tomu před školu hrála řízné pochody. Dav vítá vojsko květinami v obci vyzdobené vlajkami s hákovým křížem. Přidělená vojenské posádka se ubytovala v hospodě Franze Matznera a také v čísle 116, odkud byl hlídán železniční most.
Hned v říjnu byly zrušeny všechny obecní spolky, nebo nuceně podřízeny pod odnože NSDAP, na dlouhou dobu nastal konec kulturního života v obci.

 

1939 - 1945

II. světová válka, bylo povoláno 132 mužů, z nich padlo 48, mnozí další padli do zajetí.
V obci jsou polští zajatci, později přibyli i zajatci z jiných národů.
Je nařízeno stálé noční zatemnění.
1941 Zavedeno přídělové hospodářství s prodejem zboží na lístky, které vydrželo do roku 1953.
Místní, zejména z řad zrušených nenacistických organizací podporují potravinami a jinými potřebami zajatce v táboře u obce. Zajatci ji na oplátku dávali ručně vyráběné dřevěné krabičky zdobené barvenou slámou.
1944 V zimě zrekvírovány 3 zvony, od sv. Michaela (5,6) a od „Studánky“ (3).

 

1945

Obec má 926 obyvatel.
8. května opouští obec němečtí vojáci
9. května přebírá správu obce pan Vodochodský a přichází Rudá armáda.
Místní obyvatelé prožívají nadcházející dny v obavách, ústním podáním se šíří zprávy o násilných incidentech mezi místním obyvatelstvem na jedné straně a Rudou armádou a postupně se obnovujícími Československými orgány na druhé straně.
11. května zasahují při požáru stavení č.p. 95 (Winter) naposledy původní místní dobrovolní hasiči.
Většina místních obyvatel je postižena poválečnými opatřeními, zejména:
Presidentským dekretem z 19. května o neplatnosti některých majetkových jednání z dob nesvobody a o národní správě hodnot Němců, Maďarů a kolaborantů a některých organizací a ústavů,
Presidentským dekretem z 21. června o konfiskaci a urychleném rozdělí zemědělských majetků Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel Českého a Slovenského národa,
Článkem XI. protokolu Postupimské konference z 1. srpna o spořádaném odsunu (anglicky Transfer) německých obyvatel, podle kterého mělo být zároveň zastaveno jejich neorganizované vyhánění (anglicky further expulsions).
V létě odevzdávají němečtí obyvatelé obce nové státní správě své radiopřijímače (výnos MV z 19.6.).
Obyvatelé určení k vystěhování nosí bílé pásky.
Novou situaci neuneslo 8 obyvatel obce, kteří spáchali sebevraždu.
Probíhá postupné přistěhování nových obyvatel obce.

 

1946

Organizované vystěhovaní většiny německých obyvatel obce přes internační tábor v Meziměstí do Německa.
V táboře zemřeli dva Verneřovičtí obyvatelé.
Z původních obyvatel smí zůstat pouze zlomek (smíšená manželství a rodiny těch, kteří nesouhlasili s nacismem).
Pokračuje dosidlování obce novými obyvateli.

 

1948

Po celospolečenských a politických změnách v obci i ve státě opouští obec další místní německé rodiny, které se původně nemusely vystěhovat.

 

1950

Komplikovaný vznik a zánik JZD (Jednotné zemědělské družstvo).
Bývalý obyvatelé obce zakládají v Německu svůj spolek, který je součástí vyhnaneckého svazu ”Heimatkreis Braunau”.

 

1958

Družstevníci z místního JZD nejlepším kolektivem na okresní konferenci JZD.

 

1960

Vzniklo spojené JZD Nový život Březová sloučením JZD v Březové a JZD ve Vernéřovicích.

 

1975

Popis obce je součástí v Německu vydané knihy „Das Braunauer Land“ vydané Heimatkreis Braunau.

 

1974 -1984

Přechod JZD pod státní statek.
Obec ztratila samosprávnou samostatnost a administrativně spadá pod Březovou, později pod město Meziměstí.
Došlo k založení místní tělovýchovné jednoty (TJ).
V odborné literatuře se díky jedné malé chybě a následnému neověřovanému opisování objevuje nesprávné zasvěcení (sv. trojice) farního kostela, tento omyl se velice obtížně napravuje.

 

1985

V Německu vyšla vlastivědná kniha „Die Gemeiden Deutsch-Wernersdorf, Birkigt, Bodisch und Hutberg“ od Andrease Brombierstäudla.

 

1990

Josef Scholz sepsal a vydal v Německu „Familien Chronik der Gemeinde Deutsch - Wernersdorf Kreis Braunau/Sud“.

 

1990-2001

Po desetiletích se obec opět osamostatnila a má vlastí Obecní zastupitelstvo a úřad.
V roce 1997 v publikaci „Soupis východočeských urbářů“ jsou u popisu urbáře Broumovského panství z roku 1406 chybně k jménu Pertoldsdorf, Pertolsdorf přiřazeny Vernéřovice místo Božanova.
V roce 2001 byl podán na Ministerstvo kultury ČR návrh na prohlášení místního hřbitova za kulturní památku.
V televizním seriálu 10 století architektury a následných výstavních materiálech je stále uváděno chybné zasvěcení místního farního kostela.
Farní kostel i obec se stávání součástí širokých dobrovolných aktivit „Cesty ke kořenům“ a „Týdne pro broumovské kostely“.

Pro podrobnější zachycení novodobé historie a podrobnější rozpracování celé práce jsem bohužel nenašel dostatek času ani místní partnery. Najdu-li v pádícím životě Pražáka čas, chtěl bych v budoucnu tuto práci dopracovat a doplnit, tak aby se trochu přiblížila podobné práci pana Součka o Vižňovu. Jen namátkou uvádím pár příkladů možného rozšíření údaji o: významných rodácích, vyhlášení farního kostela kulturní památkou, vyasfaltována silnice, postavení nového obchodu, zřízení pošty, uzavření školy, zničení poutního kostelíku „U studánky“, ničení a obnovování křížků v obci a okolí, historii pionýrských táborů „U studánky“.

Prameny:

• Antonín Cechner: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském, Praha 1930,
• Kolektiv autorů: Das Braunauer Land, Forchheim 1971,
• Aleš Chalupa: Hasseliova kronika o povstání poddaných na broumovském panství, Sborník Národního muzea v Praze řada A svazek XXXVIII 1984 číslo 1-2,
• Andreas Brombierstäudl: Die Gemeinden Deutsch -Wernersdorf, Birkigt, Bodisch und Hutberg, Forchheim 1985,
• Antonín Hejna: Písemné prameny k dějinám severovýchodních Čech 10.- 1. polovina 16. století ,Trutnov 1986,
• Zdeněk Košťál: Dějiny Broumova a Broumovska, Broumov 1989,
• Josef Scholz: Familien Chronik der Gemeinde Deutsch - Wernersdorf Kreis Braunau/Sud., Forchheim 1990,
• Miroslav Otte: Generál Laudon a Broumovsko, Broumovsko 1991,
• Jaroslav Čechura: Broumovská rebelie, Praha 1997,
• Kolektiv autorů: Soupis východočeských urbářů, Pardubice, 1997,
• Jan Souček: Historie a obyvatelé Vižňov, Meziměstí 1997,
• Rodinný archiv,
• Vzpomínky rodáků.

Michal Streubel

Sepsáno pro mojí dceru Agátu a mého syna Michaela, k připomenutí historie obce našich prabáb a pradědů. Zveřejnění umožněno laskavým pochopením organizátorů Týdne pro Broumovské kostely v rámci jeho programu.

(vydáno při příležitosti II. ročníku „Týdne pro Broumovské kostely“)