Rytíři země české

01.01.2009 00:00

Dagmar Štětinová (Agentura Pankrác, Praha 2001)

Kniha shrnuje více jak třicetileté pilné úsilí autorky, která vytrvale vyhledávala informace o svých předcích z matčiny strany. Kniha se skládá z volně navazujících příběhů, které nás seznamují s osudy široce rozvětvené české šlechtické rodiny Neuberků. Vydáním této knihy došlo k dalšímu zaplnění prázdných míst poznání naší historie. Poutavý publikační styl autorky svádí k představě, že autorka snad sama byla účastna popisovaných událostí, čímž někdy dostávají trochu jinou podobu. Popis ságy české šlechtické rodiny od 17. století do současnosti je tolik potřebným vyvažujícím prvkem proti veskrze zdeformovanému obecnému historickému povědomí. Seznámíme se s obyčejnými i neobyčejnými osudy členů šlechtické rodiny, staneme se svědky jejich radostí i strastí, vzestupů i pádů, tak jak je život přinášel. Zvláště jsou zde vyzdviženy zásluhy jednotlivých členů rodu o naši milou zemi, jazyk a vědu. Po přečtení knihy si rázem uvědomíme, jak málo toho o české šlechtě víme a jak moc jsme ovlivněni obecným zjednodušujícím pohledem. Staneme se svědky vzniku feudálního velkostatku, ne bojem, ale prostou hospodářskou aktivitou několika pilných osob ze stavu měšťansko obchodnického, jsme svědky vzestupu tohoto velkostatku se všemi doprovodnými okolnostmi, jako jsou zejména podpora hospodářství, vědy, umění a mecenášství, dozvíme se i o postupném okusování tohoto velkostatku, až do úplného rozchvácení v polovině minulého století. Při čtení knihy se mimoděk vynoří některá stará přísloví o vděku, slávě, křivdách a podobně.
Knihou autorka důstojně uctila odkaz svých předků a zároveň široké veřejnosti připomněla jejich záslužné činy, které již bohužel upadly v zapomnění. Příběh rodu Neuberků se autorce podařilo dovést až do dnešních dní. Potkáme současné potomky rodu v Čechách, Hesensku i Polsku, dozvíme se o aktuálním stavu bývalých Neuberkovských sídel. Spatříme neudržované zámky, chátrající palác, zplanělé parky, zneuctěné hroby, vyrabované hrobky, rozkradený inventář, zpustlé památky a podobně. Výraz „třídní boj“ zde opět dostává jednu ze svých konkrétních podob (závist a zlodějina). Autorka vědoma si rodové tradice a osobní odpovědnosti za naši současnost hned zkraje knihy varuje, že by její práce neměla sloužit k vyvolání dalšího zla a křivd a apeluje na tolik potřebné všeobecné smíření. Mezi řádky však rovněž cítíme naléhavou prosbu, abychom chátrajícím památkám po Neubercích pomohli.
Kniha je určena pro pozorného čtenáře, který aby si zachoval přehled o ose ságy, musí často nahlížet do přiložených rodokmenů, či listovat k předchozím příběhům. Závažnost publikovaného tématu, by si zasloužila pečlivější redakční práci, která by předešla několika drobným nepřesnostem zejména v letopočtech, či ve vynechávání písmen. Tato kniha by jistě měla patřit mezi vyhledávanou doplňkovou četkou k výuce dějepisu na našich středních školách.

Michal Streubel

(článek byl uveřejněn v roce 2002 v časopise Muzejní a vlastivědná práce, časopis společnosti přátel starožiností; verze před gramatickou korekturou)

Knihu je možné si objednat na adrese Viktor Sušický, Na Bitevní pláni 38, 140 00 Praha 4